- Ponorková nemoc je stav, který může člověk zažívat v případě sdílené izolace.
- V tomto stavu není schopen adekvátní sociální interakce s ostatními přítomnými lidmi.
- Mezi příznaky může patřit neklid, podrážděnost, ale také (paradoxně) osamělost.
Definice ponorkové nemoci ve společenském kontextu
Tento fenomén představuje vzrůstající napětí, konflikty a nesnášenlivosti v malých uzavřených skupinách, kde členové tráví čas v omezeném prostoru. Termín vychází z analogie s podmínkami v ponorkách, kde mohou uzavřené prostředí a dlouhodobá izolace vyvolávat psychologický a sociální tlak. Ponorková nemoc může být spojena s nepříznivými vlivy omezené komunikace, tlaku, monotónie nebo nedostatku soukromí – to vše může přispívat k narůstajícím konfliktům a negativním mezilidským vztahům. Ponorkovou nemoc zažívalo mnoho jedinců během pandemie covidu‑19 – studie z roku 2022 zjistila, že 75 % z 260 respondentů během lockdownu trpělo právě ponorkovou nemocí, projevující se větší citlivostí na své společníky.
8 kroků, jak se přestat přejídat kvůli negativním emocím je článek, který vám efektivně pomůže s neduhem nadměrné konzumace jídla pod tlakem.
V těchto uzavřených prostředích, kde se členové skupiny stávají téměř neoddělitelnými a jsou vystaveni vzájemným denním interakcím, může ponorková nemoc vyvolat řadu problémů. Mezi ty patří mimo jiné nedostatek tolerance k odlišnostem a narůstající ostrakizace (vyloučení jedince z kolektivu) nebo konflikty.
Jakým způsobem se projevuje
Ponorková nemoc se může manifestovat různými způsoby, hlavní projevy ovšem zahrnují především vzrůstající napětí, frekventované konflikty a nesnášenlivost v rámci uzavřených skupin. Jedním z charakteristických projevů je také již zmíněná zhoršená komunikace, kdy se členové skupiny (ať už co se rodiny, přátel či kolegů týče) stávají stále méně ochotnými sdílet informace nebo přijímat názory jiných. Tato komunikační bariéra pak snadno vytváří atmosféru nedůvěry a izolace mezi jednotlivými členy.
Proč jsou Dánové nejspokojenější lidé na světě a jak na to se dozvíte v článku Hygge: marketingový tah, nebo nový pohled na život?
Kvůli narůstající psychické nepohodě tak často i drobné konflikty vedou k hádkám, intenzivnějším reakcím na maličkosti, v horších případech i k agresivnímu chování. Nepříjemnost takové situace má dopad na produktivitu (zpravidla v pracovním prostředí), či úpadek empatie a důvěry (spíše v kruhu bližších osob). Extrémní případy mohou vyústit ve vyhoštění jedince z kolektivu nebo společnosti nebo vzniku sociálních klik a frakcí uvnitř skupiny, což dále podkopává týmovou, popřípadě rodinnou harmonii.
Příčiny, faktory, projevy
Jako taková má ponorková nemoc původ v různých faktorech - jednou z hlavních příčin je ovšem již výše zmiňovaný omezený prostor a kontakt na denní bázi s omezenou skupinou lidí. Jedinec si tak daleko více uvědomuje nedostatek soukromí i neustálou expozici ostatním členům. Z psychického hlediska může zažívat pocity postupné ztráty vlastní identity, tedy problému, který zahrnuje potlačení osobního názoru, zájmů či částí osobnosti z důvodu, někdy i domnělého, sociálního tlaku. Dále může přispívat nedostatek funkční komunikace. V uzavřených prostorách se často vytvářejí specifické normy a způsoby dorozumívání, objevuje se tedy daleko více příležitostí pro komunikační šum a jiné bariéry v oblasti chápání druhých.
Článek Úzkostná porucha: jak se projevuje a jak ji efektivně léčit? představí i poradí z hlediska jedné z nejčastěji se vyskytujících psychických poruch.
Možné dopady na jednotlivce i skupinu
Dopady ponorkové nemoci se zpravidla redukují postupnou změnou fyzické nebo duševní scenérie - nejčastěji tím, že jednotlivci přestanou trávit tak veliké množství času spolu v uzavřeném prostoru. Do té doby ale ovlivňují celé spektrum záležitostí – zhoršené psychické zdraví, potenciálně ústící k větší náchylnosti k úzkostným či depresivním stavům. Nedostatek soukromí a tlak ze strany skupiny navíc podněcuje k emocionálnímu vyčerpání a pocitu samoty.
Proč je tak moc důležitá Psychohygiena: cesta za duševním zdravím osvětlí právě tento článek!
Na úrovni skupiny vytváří ponorková nemoc rozdělení kolektivu. Vztahy mezi členy mohou být poznamenány vzájemným nedůvěřivým chováním, což brání efektivní spolupráci či produktivitě v rámci spolubydlení (například se nemůžete v klidu učit v přítomnosti druhého apod.). V extrémních případech může dojít k formování frakcí a odštěpení členů, což vede k podkopání solidarity a kolektivního cíle.
6 tipů pro prevenci a řešení
- Bezpečné prostředí: prevence a řešení ponorkové nemoci vyžadují kombinaci strategií zaměřených na podporu zdravých mezilidských vztahů, komunikaci a týmovou spolupráci. Prvním krokem je vytvoření otevřeného a bezpečného prostředí, kde mohou jednotlivci svobodně vyjadřovat své názory, pocity i domnělé osobně prožívané křivdy.
- Pravidelné procházky: výzkum jasně ukazuje, že čas strávený v přírodě je pro duševní zdraví dobře stráveným časem. Díky zlepšení kognitivních funkcí nejen jednoduše a efektivně zvednete náladu, ale také zmírníte stres i pociťované napětí. V případě, že se vyloženě ven nedostanete, můžete přísun vzduchu doplnit například otevřením okna či několika minutami na balkóně.
- Odpočinek o samotě a soukromí: zajištění vyváženého poměru práce, rodinného i vyloženě individuálního života obvykle efektivně předchází emocionálnímu vyčerpání, pocitu izolace i vnějším domnělým tlakům. Takže i když mají rodiče povinnosti vůči dětem, partneři vůči sobě navzájem apod., neznamená to, že byste měli opomíjet sami sebe. Dopřejte si tedy i čas "mimo" ostatní. Najděte si klidné místo, kde si můžete přečíst knihu, meditovat nebo si pustit do uší poutavý podcast.
- Srovnaný cirkadiánní rytmus: snažte se chodit spát a vstávat v rozumnou, ale především ve stejnou, dobu - snížíte tím riziko mentálních a dalších onemocnění, které by vás mohly s větší pravděpodobností postihnout i během ponorkové nemoci.
- Třetí strana: občas totiž potřebujete nezávislého pozorovatele, který se nemá nutně “postavit” na stranu jednoho či druhého (popřípadě větší skupiny lidí), ale spíše pomoct nalézt společného porozumění a potenciální řešení problémů.
- Kreativní stránka: poslední bod se týká především karanténního či jinak izolačního scénáře, kdy se člověk snaží hlavně využít volný čas kreativně a zapojit se do tvůrčích činností (ať už by se jednalo o hru na klavír, skládání puzzlí, pečení, práci se dřevem či malbu akrylových děl). Takové chvilky soustředění a “hraní” zároveň zaměstnávají mozek, a přesto uvolňují stres. Zároveň přináší pocit naplnění i nedočkavosti, že se máte na co těšit.
Co si z toho vzít?
Ponorková nemoc je duševní stav, který se může vyvinout, když je člověk nucen zůstat v uzavřeném prostoru a nemá možnost rozmanité sociální interakce. Zpravidla zahrnuje pocity neklidu, podrážděnosti nebo osamělosti, což může významně ovlivnit kvalitu života jedince. Důležité je na sebe netlačit a snažit se vytvořit bezpečné prostředí, v němž můžete vyjádřit své obavy i touhu po fyzické či psychické změně situace.
