- Preventivní péče je důležitá nejen pro ochranu zdraví samotného jedince, ale také pro efektivní socio‑ekonomický chod státu.
- Preventivní lékařské prohlídky spadají do tzv. sekundární prevence a jejich účelem je včasně odhalit možná onemocnění.
- Každý občan s platným zdravotním pojištěním má ze zákona nárok na určený systém pravidelných prohlídek.
Co je to prevence a proč je důležitá?
S lehčím či těžším onemocněním se v životě setkal téměř každý. Nemoc zjednodušeně označuje narušení nebo změnu funkce jednoho nebo více orgánů či jiných tělesných struktur, a může být způsobena vnitřními i vnějšími vlivy. Postižený člověk může při nemoci trpět dyskomfortem, bolestmi, sníženou kvalitou života a mnoha dalšími nepříjemnými projevy – dopad onemocnění je však mnohem širší a může ovlivnit celou společnost.
Nemoc způsobuje absenci dětí ve vzdělávacích zařízeních, u dospělých neschopnost pracovat a její ekonomické dopady na zdravotnictví jsou rovněž nezanedbatelné. Je proto v zájmu každého státu a společnosti, aby se snažily nemocem svých občanů co nejlépe předcházet. Právě za tímto účelem pak vznikl systém prevence.
Jaké druhy prevence existují?
Prevence nemocí zahrnuje mnoho faktorů, a je také rozdělena do několika druhů – zaměřuje se na oblasti od minimalizace vystavení se rizikovým faktorům až po zamezení/zpomalení progrese (zhoršování) onemocnění.
- Primordiální prevence: tento druh prevence cílí na pěstování zásad zdravého životního stylu a omezení faktorů, které zvyšují riziko rozvoje onemocnění. Patří sem např. doporučení týkající se vyvážené stravy, pohybu, důsledné hygieny atd.
- Primární prevence: přichází na řadu, pokud již nějaké rizikové faktory existují. Snaží se o jejich úplné odstranění nebo alespoň oddálení rozvoje onemocnění, které mohou být těmito vlivy způsobeny. Příkladem může být úprava stravy a životního stylu nebo předpis medikace při zvýšeném krevním tlaku.
- Sekundární prevence: soustředí se na včasný záchyt onemocnění a zabránění jeho progrese. Většina úkonů sekundární prevence spadá do systému zdravotní péče a cílí na brzkou léčbu onemocnění. Do sekundární prevence se řadí např. screeningové programy nebo preventivní lékařské prohlídky.
- Terciární prevence: usiluje o omezení progrese již probíhajícího onemocnění, zabránění jeho opakovanému propuknutí. Primárním cílem je navrácení pacienta do stavu před vypuknutím nemoci, a v případě, že to není možné, snaží se alespoň o zachování co nejvyšší kvality pacientova života.
Preventivní lékařské prohlídky
Jak již bylo zmíněno výše, preventivní prohlídky spadají do sekundární prevence. Jejich cílem je odhalit možná počínající onemocnění a řešit je dříve, než závažně (či dokonce nevratně) poškodí zdraví pacienta. Schéma základních preventivních prohlídek je hrazeno pojišťovnou, ačkoliv zadarmo tato vyšetření rozhodně nejsou – je třeba zaplatit služby lékařů, laboratoří, provoz přístrojů atd.. I přes tyto náklady však státu stojí za to, aby zdraví svých občanů pravidelně monitoroval a chránil. Na co tedy máte v rámci hrazené zdravotní preventivní péče nárok?
Dospělí
1. Praktický lékař
Dospělí mají na preventivní lékařskou prohlídku u praktického lékaře hrazenou ze zdravotního pojištění nárok 1x za 2 roky. Tato prohlídka zahrnuje odebrání anamnézy a zjištění případných změn zdravotního stavu skrze pohovor s pacientem, odběr a analýzu krevních vzorků a moči, kontrolu hodnot krevního tlaku, kontrolu stavu zraku a sluchu, orientační posouzení tělesného složení skrze BMI, vyšetření mízních uzlin, poslech srdce a plic či fyzikální vyšetření břicha (pohmat). V závislosti na aktuálních problémech je pak možné vyšetření doplnit o další úkony, nebo odeslat pacienta k lékaři s vyšší specializací na daný problém.
2. Zubní lékař
Nárok na preventivní prohlídku u stomatologa hrazenou ze zdravotního pojištění máte 2x ročně. Pokud je váš chrup dlouhodobě v pořádku, můžete se s lékařem domluvit i na nižší frekvenci, zpravidla 1x za rok. Je však vhodné vědět, že vždy můžete využít oněch 2 vyšetření za rok, a to zejména v případě, kdy je třeba sledovat rozvíjející se zubní kaz.
3. Gynekologie
Všechny ženy starší 15 let by měly navštívit gynekologa alespoň 1x ročně – tato frekvence návštěv je rovněž hrazena ze zdravotního pojištění. Kromě fyzikálního vyšetření a ultrazvuku by měl lékař odebrat vzorek tkáně děložního čípku k laboratorní kontrole a vyloučení rizika začínajícího rozvoje nádorového onemocnění.
4. Kontrola činnosti srdce
Od 40 let máte 1x za 4 roky nárok na provedení vyšetření EKG. Ten zaznamenává elektrický potenciál srdeční aktivity a může odhalit případné arytmie či jiné patologie.
5. Mamograf
Mamografický screening je velmi důležitým faktorem v prevenci nádorového onemocnění prsu. Od 45 let máte na toto vyšetření nárok 1x za 2 roky, přičemž je opět hrazeno zdravotní pojišťovnou. Od 25 let mají na toto vyšetření nárok i ženy starší 25 let, u kterých se nádorové onemocnění prsu projevilo v rodině, nebo vykazují rizikové příznaky. Zde je však třeba objednání řešit skrze žádanku od lékaře.
Co se týče mladších žen, je vřele doporučeno absolvovat od 20 let 1x ročně ultrazvukové vyšetření prsu, které ale není hrazeno zdravotní pojišťovnou. Cca 800 Kč ročně za prevenci a případnou včasnou diagnostiku tohoto onemocnění skutečně stojí. I ženy starší 45 let si samozřejmě mohou v intervalu mezi hrazeným vyšetřením uhradit další preventivní kontrolu. U některých pojišťoven je pak možné si nechat toto vyšetření proplatit nad rámec běžného zdravotního pojištění.
6. Prevence karcinomu tlustého střeva
Od 50 let máte 1x ročně nárok na preventivní vyšetření okultního krvácení ve stolici, přičemž tento projev je jedním z prvotních signálů počínajícího karcinomu tlustého střeva. Od 55 let je pak vyšetření hrazeno pojišťovnou 1x za 2 roky. V rámci předcházení tomuto onemocnění můžete využít také hrazenou kolonoskopii 1x za 10 let.
Další doporučená preventivní vyšetření
Kromě výše zmíněných vyšetření je vhodné myslet také na kontrolu mateřských znamének, a to ideálně 1x ročně. Mužům od 45–50 let věku se doporučuje také podstoupit vyšetření na odhalení karcinomu prostaty. Většina pojišťoven dodatečně nabízí proplacení těchto vyšetření, vždy však záleží na podmínkách dané instituce.
Děti
U dětí se dbá především na sledování správného vývoje, a během prvního roku jejich života tak máte nárok hned na 9 preventivních prohlídek. Konkrétně se jedná o tato vyšetření:
- 1. preventivní prohlídka: zpravidla do 2–3 dnů po propuštění z nemocnice
- prohlídka ve 14 dnech
- prohlídka v 6 týdnech
- prohlídka ve 3 měsících
- prohlídka ve 4–5 měsících
- prohlídka v 6 měsících
- prohlídka v 8 měsících
- prohlídka v 10–11 měsících
- prohlídka ve 12 měsících
Poté následuje prohlídka v 18 měsících, ve 3 letech, v 5 letech, v 7, 9, 11 letech, ve 13 letech, 15 a 17 letech. Poslední prohlídka v 19 letech je tzv. výstupní, kdy jedinec odchází od pediatra k praktickému lékaři pro dospělé. Všechny výše zmíněné prohlídky zahrnují zpravidla kontrolu vývoje, tělesné hmotnosti a výšky, odběr a analýza moči a krevních vzorků, aplikaci základních očkovacích látek, vyšetření zraku, sluchu a řeči, vyšetření krevního tlaku či fyzikální vyšetření pohmatem.
Děti do 1 roku absolvují také první prohlídku u stomatologa, a na pravidelné preventivní prohlídky u něj pak mají nárok 2x ročně. Dívky od 15 let by také měly absolvovat pravidelné roční prohlídky u gynekologa (viz dospělí).
Jak je to na Slovensku?
Slovenský systém zdravotní péče je v mnoha ohledech podobný tomu českému. V rámci jednotlivých odvětví se však mohou některé nároky na proplacení vyšetření mírně lišit. Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky např. uvádí po dosažení 18 let nárok na preventivní prohlídku u stomatologa pouze 1x ročně (v Česku 2x). Test na okultní krvácení ve stolici je pak pacientům starším 50 let hrazen pouze 1x za 2 roky (v Česku 1x ročně). Pokud se tedy chystáte podstoupit preventivní prohlídku, zkontrolujte si tyto informace na oficiálních stránkách, nebo se poraďte přímo s lékařem.
Preventivní prohlídka není plýtvání časem
Možná máte dojem, že na preventivní prohlídky si vlastně jen chodíte s lékařem popovídat, on si vás poté odškrtne a jede se dál. Výše zmíněný text vám snad objasnil důležitost těchto vyšetření – jejich účelem je odhalení onemocnění ve fázi, kdy ještě sami nejste schopni si všimnout případných projevů. Právě v této fázi je však důležité začít s vhodnou léčbou, protože v opačném případě může dojít k progresi nemoci a možná i nevratným změnám.
Co si z toho vzít?
Preventivní lékařské prohlídky jsou v určitém schématu hrazeny zdravotní pojišťovnou, a jejich cílem je včas odhalit začínající onemocnění. Hrazená vyšetření zahrnují např. prohlídky u praktického lékaře, stomatologa, gynekologa, kontrolu funkce srdce, screening onkologického onemocnění prsu či prostaty nebo test na okultní krvácení ve stolici.
Až tedy budete příště přemýšlet, zda vám za to rutinní návštěva lékaře skutečně stojí, buďte si jisti, že tento systém má v prevenci rozvoje onemocnění svůj smysl, a rozhodně se tak nevyplatí jej podceňovat.
