- Výzkum FOMO spojuje zejména s užíváním sociálních sítí.
- Negativní důsledky FOMO se mohou promítnout zejména do psychického, v důsledku vyšší míry stresu však i do fyzického zdraví.
- JOMO je na první pohled přívětivým přístupem, lidé se s ním však často neztotožňují a nemohou tak čerpat z jeho výhod.
Co je to FOMO?
FOMO je zkratka pro “fear of missing out”, tedy strach z promeškání. Lidé, kteří tímto stavem trpí, mají dojem, že jejich život není dostatečně naplněný, akční, barevný atd., a sžírá je pocit, že v něm stále o něco přicházejí. Tento fenomén sice není záležitostí pouze posledních desetiletí, s nástupem užívání sociálních sítí se ale FOMO zažívá boom a není proto divu, že se o něj o to více zajímají jak odborníci, tak i veřejnost.
Sociální sítě často neodrážejí realitu, jak si ostatně můžete přečíst v článku Zkreslený svět sociálních sítí způsobuje deprese a úzkosti. Jak se jim vyvarovat?. Jejich obsah však často vybízí ke srovnávání se s ostatními, což strach z promeškání ještě umocňuje – tenhle tolik cestuje, tenhle už má rodinu, tahle žije v zahraničí… lidé se pak v důsledku toho často odpoutávají od svých životů a namísto ocenění toho, co mají, se zaměřují na oblasti, které nejsou naplněny.
Jak může být FOMO nebezpečné?
1.Nižší životní spokojenost
Pokud se budete na prvním místě zaobírat životy jiných, zbyde vám logicky méně energie pro ten vlastní – to potvrdila i studie Przybylskiho a kolegů. U osob trpících FOMO byla zjištěna vyšší míra pocitu nedostatečného uspokojení vlastních potřeb a také celkově nižší životní spokojenost. FOMO vytrhuje člověka z reálného světa a přítomného okamžiku, a s nadsázkou se tak vlastně jedná o protiklad konceptu mindfulness.- Co je mindfulness a jak vám může pomoci s efektivnejším zvládáním stresu, ale také FOMO? Dozvíte se v článku Mindfulness: meditace jako cesta k psychické pohodě
2. Více času stráveného na sociálních sítích
Sociální sítě jsou bezednou studnicí podnětů, které mohou FOMO vyvolat a stupňovat – ať už se jedná o pracovní úspěšnost, vzhled, majetek, vztahy, rodinný stav nebo třeba cestování. Výzkum také ukazuje, že zejména u dospívajících dívek vedl FOMO k dalšímu navýšení doby strávené na sociálních sítích, a to kvůli bedlivému sledování aktuálního dění a také potřeby vlastní angažovanosti a tvorby obsahu.3. Narušení mezilidských vztahů
Není pochyb o tom, že nadměrné užívání sociálních sítí si na vztazích v reálném životě vybírá daň samo o sobě, FOMO však do mezilidské interakce zasahuje i dalšími mechanismy. Lidé trpícím strachem ze zmeškání totiž mohou mít problém s rozhodováním nebo závaznou domluvou, i když se jedná třeba jen o kávu s kamarádem. Rádi si totiž ponechávají “otevřené možnosti” pro případ, že se jim v daný čas naskytne něco perspektivnějšího.Tento případ je třeba odlišit od sociální úzkosti, kdy je důvodem rušení schůzek skutečný pocit zahlcení, úzkost a panika – v případě FOMO se jedná spíše o “vypočítavost” a vyhlížení lepších příležitostí, byť toto chování daná osoba často nemyslí osobně.
4. Negativní vliv na duševní zdraví
Vliv FOMO na mentální stránku úzce souvisí s předchozími body, konkrétně se však ve výzkumu podařilo jako problémové oblasti identifikovat zejména zvýšené riziko rozvoje úzkostí, deprese, stav sníženého sebevědomí, nebo tendence k rizikovému chování.
Jak se s FOMO vyrovnat?
S FOMO bývá často spojována zkratka JOMO, která znamená “joy of missing out”, tedy radosti promeškání. JOMO je vlastně protipólem FOMO – cílí na snížení doby času strávené na sociálních sítích či vnímání přítomnosti a reálného života. Na první pohled se sice jedná o lákavý koncept, problémem JOMO však je, že se často stává pouhou “nálepkou”. Vědci totiž zjistili, že lidé hlásící se k JOMO často stále zažívají pocity úzkosti a jejich obavy z promeškání přetrvávají i po opuštění sociálních sítí.
K eliminaci negativních vlivů FOMO totiž není nezbytné se z promeškání nutně radovat, ale spíše se zaměřit na vlastní potřeby, a ostatní vlivy nechat plynout. Následující tipy vám mohou pomoci si tento stav lépe představit a efektivně začlenit do života:
- Trénujte mysl ve vnímání přítomnosti: Prožívání přítomnosti je nejen prostředkem k lepšímu zvládání stresu, ale umožňuje vám intenzivněji vnímat své prožitky a pocity, čímž přispívá k lepšímu sebepoznání. Vnímavost navíc eliminuje obavy o budoucnost nebo výčitky z minulosti, které jsou u lidí častým (a mnohdy zbytečným) zdrojem stresu.
- Nastavte si hranice: Frustrace a strach z promeškání mohou často pramenit z událostí, které jste podstoupili z důvodu nedostatečného stanovení svých hranic. Jasně si tedy uvědomte, do jaké míry jste svému okolí schopni poskytnout pomoc a oporu, a kdy už jsou jeho požadavky na úkor vaší vlastní pohody a duševního zdraví. O hranicích a schopnosti říkat “ne” si můžete přečíst v článku Asertivní techniky jako klíč ke spokojenosti a lepší produktivitě.
- Vyhraďte si čas sami pro sebe: Přestože vám fráze “Sebepoznání je základním předpokladem životní spokojenosti.” může připadat jako to největší klišé, část pravdy v ní najdete. Těžko totiž dosáhnete svého cíle, když si jej předem jasně nestanovíte. Strávíte‑li pravidelně nějaký čas o samotě se svými myšlenkami, možná si uvědomíte, co je pro vás skutečně důležité, a co je naopak dáno spíše tlakem zvenčí. Tyto chvíle můžete strávit např. meditací, ale také procházkou na zmrzlinu. Další tipy na čas pro sebe a sebepéči najdete v článku Self‑care: 10 jednoduchých tipů na každodenní sebepéči.
Omezte čas na sociálních sítích: “Socky” jsou skvělým nástrojem, jak sledoval okolní dění a být v kontaktu s lidmi – všeho moc ale škodí. Při nevhodném užívání se mohou stát podnětem pro rozvoj nejen FOMO, ale také dalších duševních onemocnění, poruch příjmu potravy, narušení vztahů atd. Jak se od sociálních sítí postupně odpoutat si přečtěte v článku Digitální detox: 7 způsobů, jak omezit čas online a být se sebou spokojenější.
- Nesrovnávejte se: To nejtěžší na závěr – srovnávání se s ostatními mají lidé pevně vryto pod kůží. Pravdou však je, že v drtivé většině případů neznáte celý obraz jiných lidí a zaměřujete se jen na určité pozitivní fragmenty. Inspirace a učení se od zkušenějších vám může pomoci rozvíjet svůj potenciál, srovnávání však nevyhnutelně vede ke ztrátě radosti a potěšení. I v tomto ohledu vám mimochodem může pomoci mindfulness, a to skrze zaměření se na sebe a vlastní život.
Co si z toho vzít?
Strach z promeškání není mezi lidmi ničím novým, s nástupem moderních technologií však zažívá boom a přitahuje tak pozornost nejen vědců. FOMO může vést k poruchám duševního zdraví, nadměrnému stresu a pocitům úzkosti, narušení vztahů nebo nadbytku času stráveném na sociálních sítích.
Protikladem je tzv. JOMO, které promeškávání “oslavuje” – často se ale stává pouze nálepkou, a lidé se s tímto přístupem skutečně neztotožňují. K vyšší míře životní spokojenosti je vhodné spíše trénovat vnímání přítomnosti, umět si nastavit hranice a do určité míry poznat sám sebe, minimálně proto, abyste věděli, o co vlastně chcete usilovat. Prospěšné pak může samozřejmě být i omezení užívání sociálních sítí a snaha o minimalizaci srovnávání se s ostatními.
